Dospělý mravenec prochází do dospělosti tzv. proměnou dokonalou vajíčko – larva – kukla – dospělý jedinec nebo-li tzv. holometamorfózou. Každé z těchto 4 vývojových stádií jsou od sebe zcela odlišné. Délka vývoje není však u všech druhů úplně tak stejný a může se lišit podobou kukly (s kokonem nebo bez kokonu). Vývojovým stádiím vajíčko až kukla se říká potomstvo, anglicky brood.
Vajíčko
Jakmile vajíčko dozraje, lze přes vaječný obal pozorovat viditelné znaky larvy a brzy se z vaječného obalu vylíhne malá mikro larvička. Tato fáze přeměny vajíčka v larvu může trvat v závislosti na prostředí a druhu mravence od 1 do 3 týdnů.
Shluk lepkavých vajíček zrnojeda velkohlavého Messor cephalotes. Dělnice během této vývojové fáze vajíčka olizují a přenášejí je na nejideálnější místo v hnízdě.
Larva
Larvičky jsou krmeny buďto jejich matkou (královnou) a ve starší kolonii pak už ostatními dělnicemi. Larvální fáze patří ve vývoji mravence k těm nejdůležitějším, jelikož vše závisí na množství poskytnutých živin. Larvální fáze patří k nejaktivnější a okem lze pozorovat pohyby krčku larvy, která je neustále hladová a žádá potravu od své kolonie. Na konci larvální fáze začíná být larva plně vyživená, plná a přestává již přijímat potravu.
Na obrázku je vyobrazená larva mravence zrnojeda velkohlavého (Messor cephalotes) pár hodin před zakuklením - tzv. prepupa.
Kukla
Vývojová fáze kukly může probíhat buďto bez kokonu – tzv. holokukla či s obalem – kokonem. Holokukly mívají druhy mravenců například z podčeledi Myrmicinae či převážně stromové, arborikolní druhy. Larva se na konci její vývojové fáze obalí do své pavučiny vyprodukované ze snovacích žláz a vytvoří si dokonalý kokon, který ji bude po celou dobu v podobě kukly chránit. Kokon kuklu ochraňuje po celou dobu vývoje. Na konci vývojové fáze kukly bývá kukla vykousaná z kokonu a dále pak z kuklového obalu, v němž je budoucí mravenec uzavřený. Znamená to, že kukla je zcela závislá na královně, později na dělnicích.
Níže na videu je larva mravence Camponotus habereri ve zrychleném snímku, kde snovacími žlázami v ústním ústrojí vytváří pavučinu z níž si vyrobí ochranný kokon.
Zrnojed velkohlavý vytváří kukly bez obalu, tzv. holokukly. Po zakuklení je již možné sledovat rysy dospělého mravence. Čím je kukla starší, tím více je tmavší a blíží se její "vykuklení" do dospělé dělnice.
Obrázek prezentuje různé velikosti dělnic ve fázi kukly. Této odlišnosti ve velikosti se říká polymorfizmus. Velikost dělnice po vykuklení je finální.
Co je černá tečka na kukle?
Tmavá tečka na spodní straně kukly je tzv. poslední výkal larvy před zakuklením vpitý do kokonu. Lze tak snadno rozpoznat, kde je hlava, a kde gaster (toto platí u druhů vytvářející kukly s kokonem).
Černá tečka na kukle je poslední výkal larvy před jejím zakuklením. Snadno tak poznáme, kde je vrchní a spodní část kukly.
Dělnice
Po dozrání kukly vykusuje z kuklového obalu novou dělnici její matka (královna) nebo později ostatní dělnice, které přebírají tuto roli v péči o potomstvo a královna se stará již pouze jen o kladení vajíček. „Prvorozená“ vylíhnutá dělnice má světlé zbarvení a bude trvat několik hodin než zcela vytvrdne a zpigmentuje se do podoby svých sester. Tyto dělnice se však ihned zapojují do činnosti kolonie, kdy nejčastější aktivitou bývá trofalaxe s larvami a dělnicemi, nebo jednoduché činnosti jako přenášení kukel.
Níže na videu je zachycena čerstvě vylíhnutá major dělnice mravence zrnojeda velkohlavého zatím s nevytvrdnutou kutikulou. Během několika hodin bude postupně tvrdnout a tím také tmavnout.
Grafické schéma vývojových stádií mravence
Vývojové fáze mravence od vajíčka přes larvu, kuklu až do dospělého jedince se nazývají "proměna dokonalá".